V Egyptě, 1500 let p.n.l., bylo používáno želatinové lepidlo, které bylo získáváno ze zvířecích kůží nebo kostí. Starožitní Egypťané, Řeci a Číňané používali k lepení rovněž kasein získávaný z mléka. V Římě – jak o tom informuje Plinius Starší (I. století) ve svém díle Historia naturalis – se lepidlo vyrábělo prostřednictvím vaření kůží.